Investičné Noviny oslovili českého ekonóma, publicistu a odborníka na makroekonomiku a investovanie – Pavla Kohouta. Pán Kohout, bývalý poradca českých ministrov financií aktívne publikuje v mnohých domácich i zahraničných médiach a samozrejme mu neuniká ani aktuálne dianie v európskej menovej únii. Investičné Noviny zaujímalo, ako vníma súčasné problémy eurozóny, kde vidí ich riešenie a prečo (ako je známe) nefandí dvojici Česká republika + euro.
IN: V čom vidíte jadro (podstatu) súčasných euro-problémov?
P. Kohout: V první řadě, nízké úrokové sazby umožnily nafouknout úvěrovou bublinu v Irsku, ve Španělsku, ve Slovinsku a možná některých dalších zemích. Úvěrová bublina vedla ke špatným úvěrům a k hospodářské krizi. Za druhé, silný kurs eura vede k postupnému zhoršování obchodní bilance Portugalska, Španělska, Itálie, Řecka a Francie. Tyto nerovnováhy se prohlubují a jsou neodstranitelné, i kdyby existovala společná fiskální politika. Řecké veřejné finance jsou problémem teprve ve třetí řadě. Eurozóna by byla v krizi i bez Řecka.
IN: Bude podľa Vás eurozóna bez Grékov tým lepším variantom?
P. Kohout: Řecko v první řadě nikdy nemělo vstupovat do eurozóny. Podobně jako všechny země zmíněné v prvním bodě.
IN: Myslíte si, že bude Španielsko nútené požiadať o pomoc EFSF?
P. Kohout: Pravděpodobně ano. Ovšem EFSF nebude možná stačit.
IN: Aký máte názor na eurobondy? Vedie riešenie touto cestou?
P. Kohout: Eurobondy jsou nástroj pro další zadlužování. To může pomoci rolovat dopředu již existující dluhy, ale není to řešení. Jen odsunování problémů do budoucnosti.
IN: Myslíme si, že kľúčovú úlohu by v tejto kríze mala zohrať Európska centrálna banka (ECB). Aký je Váš názor?
P. Kohout: ECB by mohla pomoci vyřešit dluhovou krizi pomocí kvantitativního uvolňování. Stačilo by nakoupit státní dluhopisy v hodnotě několika tisíc miliard euro. To by fungovalo. Sice za cenu vyšší inflace, ovšem ve srovnání s alternativami to není tak vysoká cena. Nakonec se ECB bude muset k podobnému řešení uchýlit, až Němci poznají, že jejich iluze o řešení evropské krize jsou naivní a nereálné.
IN: Je dobre známe, že nie veľmi fandíte dvojici Česká republika + euro. Otázka znie jednoducho, prečo?
P. Kohout: Ukázalo se, že euro je velmi rizikové pro malé otevřené ekonomiky, jakou je například Česká republika. Skoro všechny menší otevřené země na euro doplácejí: počínaje Irskem přes Portugalsko, Slovinsko, Kypr, Řecko, ale také pobaltské republiky a Dánsko, které sice nejsou členy eurozóny přímo, ale mají své měny pevně navázány na euro. Všechny tyto země byly do značné míry postiženy krizí a lze zdůvodnit, že vinou eura.
Na druhé straně je zde Nizozemí nebo Finsko, které nebyly přímo postiženy eurovou krizí. Od těchto bohatých států se ovšem očekává, že budou problémové země bohatě dotovat. Z malých zemí je to možná jen Lucembursko nebo Malta na euru vydělávají, a ani tím si nejsem jistý.
Česká republika potřebuje měnu, která může přizpůsobit svůj kurs potřebám a síle ekonomiky; která zabrání nevypočitatelným a potenciálně destruktivním pohybům kapitálu a která nebude vyžadovat kapitálově velmi nákladné dotace do mezinárodních záchranných fondů – do zbytečných fondů, které nakonec beztak nic nezachrání.
____
Kto je Pavel Kohout?: Český ekonóm a ekonomický publicista, odborník na makroekonomiku a investovanie, spoluzakladateľ spoločnosti Partners.
Pôsobil ako poradca českých ministrov financií a je členom Národní ekonomické rady vlády (NERV). Napísal niekoľko kníh o financiách, ako napr. Peníze, výnosy, rizika (dve vydania), Investiční strategii pro třetí tisíciletí (šesť vydaní) alebo Finance po krizi (tri vydania).
